Diastáza břišní o šíři 12 cm
Anna Nováková - www.coreyoga.cz
Pojem diastáza na mne poprvé vyskočil na Googlu, když jsem si zoufalá ve svém prvním šestinedělí hledala pomoc pro své problémy. Jsem maminkou tří dětí, hrdá trojnásobná císařovna, spokojená, zdravá a sebevědomá, ale nebylo tomu tak vždy.
Rekonvalescence po prvním porodu nebyla tak šťastná jako u porodů následujících, ale všechno zlé se dá v dobré obrátit a tato zkušenost mne dovedla na cestu vzdělávání a edukace rodiček. Ale jak to všechno začalo...
Bylo mi 26 let, když jsem si o Vánocích vyslechla slova: "Vaše miminko se nevyvíjí dobře, musíme těhotenství ukončit". Za chvíli jsem byla po kyretáži, sklíčená a v obavách, zda-li budu vůbec moci mít děti. Otěhotněla jsem za 2 měsíce. Těhotenství to bylo velmi náročné - po fyzické i psychické stránce. Všechna těhotenství vždy prokrvácím, nárazově, velmi silně, dosud bez zjevné příčiny. Bála jsem se.
Velké bolesti pánevního pletence mi poslední měsíce ztížily život, chodila jsem pouze o berlích. Krvácení, streptokok, špatně zhojený čípek ko konizaci a další potíže vedly k hospitalizaci a následnému vyvolání porodu. Porod skončil po 20 hodinách velkých bolestí akutním císařem. Sekce byla extrémně bolestivá, došlo k mechanickému poškození dělohy a tělesnému šoku.
Na první dny po porodu nevzpomínám ráda. Nedokázala jsem být samoobslužná, byla jsem slabá, měla bolesti a tělo od pupíku dolů začalo otékat. Bála jsem se, že se o miminko nedokážu postarat. Šestinedělí bylo nejtěžší období mého života. Nešťastná ze svého poprodního stavu, rozbolavělá, v horečkách se zánětem prsní žlázy, otevřenou jizvou, bolestmi zad. Nepřipravená na tuto situaci.
Ač jsem byla lektorkou zdravého pohybu a byla znalá fyziologie těla, pamatuji se, že jsem svému poporodnímu tělu vůbec nerozuměla. První tři měsíce jsem často plakala nad stále vystouplým břichem, které se ne a ne stáhnout tak, jak jsem očekávala. Udivovalo mě, že mám ráno bříško ploché a k večeru nafouklé jako balón.
Také mě trošku znepokojovalo, že při lehu na zádech se mi dělá velká propadlina ve středu těla a že mohu pozorovat (i pod prsty cítit) pohyb střevních kliček. A ta bolest jizvy a necitlivost v jejím okolí a pnutí v zádech a inkontinence... Vzpomínám, jak jsem místo mazlení s miminkem běhala po klinikách a hledala odpovědi.
Diastáza břišních svalů na šíři 12 cm - do břicha jsem vložila pěst a kousek! Pamatuji si, jak mě lékaři odesílali do ambulance chirurgie: "Mladá paní, na tenhle kráter vám nepomůže ani svěcená voda!". Fyzioterapeutka si mne prohlídla a netaktně poznamenala: "Tak tohle už do plavek nebude". A bude! Celý rok jsem studovala aktuální klinické studie, výzkumy, vyhledávala informace ve světě, obcházela, konzultovala, psala, zkoušela... A na konci roku otěhotněla :).
Porodila jsem císařským řezem bezbolestně, byla jsem propuštěna pro výbornou rekonvalescenci již 3. den. Následující den jsem si dala kilometrovou procházku s dětmi a bříško se začínalo brzy oplošťovat. Neměla jsem žádné zdravotní obtíže a jednoduchou rehabilitací jsem dokázala uzavřít diastázu na 3 cm!
Ve třetím těhotenství jsem měla bříško poloviční a na konci šestinedělí již naprosto ploché. Můj střed těla utrpěl třemi porody císařským řezem hodně, neznamená to však, že si i s diastázou břišních svalů nemohu vybudovat silný korzet kolem trupu (CORE), který mě podrží při každé zátěži a oploští mé bříško do uspokojivé podoby! Když se stane zdravé postavení těla a pohyb součástí vašeho životního stylu, promítne se to nejen na vizuální stránce, ale zejména na vnitřní pohodě.
Cítím, že podpora rodiček je mé životní poslání. Své znalosti a zkušenosti předávám dál, aby již ženy po porodu nemusely zažívat takový stres a nelibost ze svého těla, jako jsem zažila já po prvním porodu. Aby mohla být každá maminka dostatečně informována a pohybově poučena a mohla se ve zdraví a sebevědomá věnovat svému novorozenému dítěti.
Jaký je váš příběh?
Sdílení pomáhá, napište mi jej na e-mail coreyoga@seznam.cz a přiložte 3 fotografie
