Jsem Císařovna. Trojnásobná!
Linda Lacinová - www.hormonalnijogaostrava.cz
Vždycky jsem říkala, že chci jen jedno dítě. Aspoň to jedno, když mi v 18 letech gynekolog s vážným výrazem ve tváři oznámil, že je více než možné, že budu mít jednou problémy s otěhotněním a pokud se to vůbec podaří, budu mít asi problémy v těhotenství.
První dítko se nám narodilo v roce 2011. Čtyři dny před termínem porodu dostala genitální opar, na který jsem občas trpívala. Verdikt primáře v porodnici zněl jasně – za tři dny ukončíme těhotenství císařským řezem.
Na sále jsem se posadila na postel a mladá paní doktorka mi píchla nejprve umrtvení a pak spinální anestézii, položili mě a za pár minut jsem už cítila jen brnění od prsou dolů. Pan primář mě něčím píchnul do podbřišku, zeptal se, zda jsem to cítila a když byla odpověď negativní, začali mě otevírat. Pak mi někdo dvakrát zatlačil na břicho a najednou se ozval pláč našeho syna. Velmi rychle mi ho ukázali přes plachtu a odnesli ho ošetřit, zvážit a změřit. Velmi zajímavý pocit následoval, když mi zvedli obě nohy do vzduchu a já jsem nechápala, že jsou moje… a když mě přenášeli z postele na postel, měla jsem pocit, jako bych létala.
Bohužel však byla plná porodnice, takže jsem byla na pokoji spolu s dalšími třemi maminkami po porodu. Všem nám nosili miminka co tři hodiny na 15 minut na kojení. Tento postup byl pro mě absolutním šokem. Nikdo mi neukázal, jak ho mám chytit, jak s ním manipulovat, jak ho správně přiložit k prsu, absolutně žádná pomoc ze strany personálu. Začala jsem propadat panice a zoufalství, že to prostě nezvládnu a že jsem absolutně neschopná.
Já osobně jsem se hojila dobře, ale jizva a břicho mě bolelo ještě půl roku po porodu. Takže jsem skoro necvičila. Zavinování taky nebylo úplně ideální, pouštěli mě domů v pořádku, ale za 14 dní na kontrole zjistil lékař městnání očistků v děloze a čekaly mě injekce metylergometrinu a tabletky, které naštěstí zabraly a na revizi jsem nemusela jít.
Mé druhé dítko – dcerka – se narodila o dva a půl roku později ve stejné porodnici. Celé těhotenství probíhalo naprosto bezproblémově, až na závěr, kdy mi miminko utlačovalo močovod a nastal problém s ledvinou, ze které neodtékala moč.
Domluvila jsem si dopředu aplikaci Hyalobarrier gelu proti srůstům (díky němu se nedává drén) a také mi bylo vyhověno se zavedením cévky do močového měchýře až po umrtvení spinální anestezií. Celý porod byl moc hezký. Oproti prvnímu císaři jsem vstávala již za 12 hodin, večer jsem už šla do sprchy a pak s malou v náručí mě převezli na běžný pokoj šestinedělí. Od té chvíle jsem již měla dcerku stále u sebe. Tentokrát jsem s mateřskými pudy problém neměla...
Během šestinedělí jsem se ovšem opět nevyhnula injekcím a lékům na zavinování dělohy, bohužel nepomohly a musela jsem i na revizi dělohy. Nicméně hojení bylo mnohem rychlejší a méně bolestivé než u prvního císaře, již za dva měsíce jsem cvičila jógu a bolesti byly minimální.
Naše třetí miminko se rozhodlo přijít k nám v září 2017, kdy jsem otěhotněla potřetí. Toto miminko je tak trošku hormonální miminko, kdy díky hormonální jógové terapii se nám povedlo otěhotnět i přes nehormonální antikoncepci a příroda nám ukázala svou sílu v plné kráse.
Domluvila jsem se panem primářem na termín a každý týden jsme ho posouvali a posouvali, až jsme se dostali na 39. týden, kdy nikdo nevěřil, že vydržíme tak dlouho. Když našeho syna během dvaceti sekund vytáhli a ozval se pláč, plakala jsem spolu s ním štěstím a byla na sebe tak neskutečně pyšná, že i přes tu nedůvěru ostatních v mé tělo donosit zdravé dítě téměř do porodu, strachu z protržení dělohy a ohrožení na životě sebe i malého, vymodleném každém dalším týdnu, jsem to prostě zvládla!
Rekonvalescence po tomto třetím porodu byla však první dny asi nejhorší ze všech tří císařů. Bolesti veliké, které netlumily ani léky... Vstávala jsem až po 26 hodinách po porodu. Již 8. den po porodu jsem cvičila hormonální jógovou terapii a o pár dní později jsem se začala opět věnovat józe a lehce cvičit. Nyní jsem dva měsíce po porodu a cítím se skvěle, až na trošku citlivější břicho v okolí jizvy mě nebolí nic.
Jizva z třetího císaře je větší než u předchozích dvou císařů. Nicméně tato poslední mi bude připomínat tři životy, které jsem díky ní mohla dát, tři srdíčka, která nám doma každý den i každou noc tlučou, a tři úžasné děti, které si nás vybraly a přišly obohatit naše životy. Na svou jizvu jsem pyšná stejně jako sama na sebe, že jsem to zvládla!
Jaký je váš příběh?
Sdílení pomáhá, napište mi jej na e-mail coreyoga@seznam.cz a přiložte 3 fotografie
